Zkušenosti ze stavby modelu
German Flak 38 2 cm

 

 
     Nový český vydavatel technických papírových modelů firma KoBo mě oslovila, zda bych neměl zájem postavit model z jejich nové papírové vystřihovánky. Papírové modely jsem stavěl naposledy na základní škole (což už je takřka 20 let) a pouze od ABC. Vzhledem k této skutečnosti jsem se ptal, proč firma oslovila právě mě a ne nějakého zkušenějšího papírového modeláře. Firma zdůvodnila svou volbu tak, že má sice na úvodním listu vystřihovánky uvedeno, že je určena pro zkušené modeláře, ale chtějí si prý i ověřit, že postavit tento model zvládne i méně zkušený modelář.  A protože model German Flak 38 2cm na internetových stránkách vypadá opravdu zdařile, velice rád jsem se chopil této příležitosti.  

     První věc, kterou jsem udělal, bylo sehnání alespoň základních podkladů pro tento model. Šlo mi především o to, jakým způsobem autoři zvládli konstrukci tohoto náročného "bojového prostředku".  A hned tady se nabízí jedna připomínka ke stavebnímu návodu: Myslím si, že pro ty, kteří neznají historii  zbraně. by měl návod obsahovat alespoň stručnou historii vzniku a použití uvedené zbraně. Také mě překvapila absence jakýchkoliv symbolů německé armády. Nemám bohužel žádné dobové materiály ani znalosti o historii této zbraně, proto nemohu posoudit zda model odpovídá přesně předloze. Z téhož důvodu se nemohu vyjádřit ani o barevném provedení. Ale podle fotografií uveřejněných na internetu soudím, že autoři tuto část zvládli dobře.
      Velmi se mi líbilo, jak autoři dokázali zapracovat působení "zubu času" - opotřebení, rez a podobně.

A nyní k samotné vystřihovánce, jak vypadá a co obsahuje. Na titulní straně vystřihovánky je fotka modelu. Podkladem pro fotku byl model Flaku postavený v bílé verzi, a nabarvený na pouštní kamufláž.

      Vystřihovánka dále obsahuje 4 listy návodových kreseb a 4 listy samotné vystřihovánky. Vše je tisknuto na listech A4 o gramáži 90g. Použití této gramáže je vysvětleno autory v návodu - je to z důvodu kvality zhotovení drobných detailů. Sám po zkušenostech ze stavby musím potvrdit, že to bylo dobré rozhodnutí. Problémy s díly, které jsou namáhané a tudíž potřebují být silnější autoři vyřešili  barevnými koly pod čísly jednotlivých dílů. Barva udává výslednou tloušťku dílu. Jen je nutno si uvědomit,  že takřka všechny díly mají rub a líc a barva vyznačuje celkovou tloušťku jednotlivých dílů (mimo lafety a pancíře - tam je celková tloušťka dvojnásobná).

      

Návod je velmi stručný a obsahuje v podstatě doporučený postup. Ovšem ne takový, jak jsme byli zvyklí u ABC (detailně krok za krokem),  ale opravdu jen doporučení postupu prací.  Jak jsem již uvedl výše, tato vystřihovánka je určena pro zkušenější modeláře a ti jsou natolik schopní, že si zvolí pro ně nejvhodnější postup. Součástí návodu jsou také návodové kresby. Ty jsou natolik detailní, že pokud má modelář jen trochu představivosti, neměl by mít problém s poskládáním vystřihovánky.

      Z mého hlediska návod obsahuje i velmi důležité informace o způsobu skládání a lepení vystřihovánky. Pro úspěšné postavení modelu doporučuji všem tyto instrukce detailně prostudovat a držet se jich. Pokud totiž budete používat "klasická" lepidla, o kterých i dnes někteří význační modeláři mluví jako o jedinném možném, asi se daleko nedostanete. Troufám si říci, že dnes již doba pokročila a existují už mnohem lepší  a vhodnější lepidla pro lepení papírových modelů.  Když jsem totiž šel na radu ke zkušenému papírovému modeláři s dotazem , jaká mám použít lepidla, na které výrobce upozorňuje v návodu, díval se na mne, jako kdybych spadnul z nebe, když jsem mluvil např. o kontaktním lepidle ve spreji a 5 min. disperzním lepidle. V této souvislosti jsem již požádal autory,  jestli by nemohli uvést typy lepidel s příklady jejich použití v papírovém modelářství  na webových stránkách. Tak doufám, že to udělají.

A teď k samotné stavbě modelu.
      Pro mě nepříjemnou a doslova nevoňavou práci s kontaktním lepidlem ve spreji jsem si ulehčil a zkrátil. Proto jsem celou vystřihovánku po jednotlivých dílech i s čísly (místy, pokud to bylo možné i po skupinách) rozstříhal a uložil podle barev do čtyř krabic. Na "sucho" jsem poskládáním dílů na papír formátu A4 došel k potřebnému množství archů odpovídajících tloušťek.

                                                                                                                              

Podlepové papíry jsem všechny nastříkal kontaktním lepidlem a pak na ně pokládal vystříhané díly. Není potřeba spěchat, lepidlo zasychá pomalu a svou lepivost ani po delší době neztrácí. Z tohoto důvodu jsem přes nalepené díly musel po celé ploše formátu A4 přiložil mikrotenovou fólii (rozstříhané svačinové sáčky) a tím jsem zamezil lepivosti lepidla v mezerách mezi podlepovanými díly. Pak jsem archy proložil papírem a silně zatížil na 24 hodin.

     Pro maximální úsporu času jsem se rozhodl lepit v krocích  několik bloků najednou (podstava, základna s točnou, kanón s kolébkou, zaměřovač, odměrové a náměrové ústrojí, sedačka). Tak  čerstvě lepená část zatím dostatečně zatvrdla a nezdržovala mě v dalším postupu.

Základna na třech podpěrách neskrývá žádné záludnosti, snad jen u dílu č. 21 mi chvilku trvalo pochopit, jak mají být díly složeny. Orientoval jsem se podle podbarvených plošek a dělících čar. Kohouty č. 22 a 23 jsem z nedostatku času neskládal z roliček papíru, ale vyřízl jsem kříž z papíru o tloušťce 1 mm a nabarvil.  Madla 3, 4, 5 jsem vyrobil z kancelářských sponek, vytvaroval a nabarvil.

 
Základna s točnou, kanón s kolébkou, zaměřovač, odměrové a náměrové ústrojí rovněž neskýtají žádné záludnosti. Jen je třeba dát si pozor na to že v návodu je zaměřovač kreslen z levého pohledu a ne z pravého, jak by to mělo být správně.

     U zaměřovače jsem vnitřní prostor jednotlivých segmentů (většinou hranolků) vyplňoval slepovaným papírem odpovídající tloušťky. To proto, abych dosáhl tvarové stability těchto drobných součástí. U kanónu jsem provedl vyztužení upevnění hlavně kanónu k jeho závěru. V celé jeho ose jsem vlepil srolovaný papír. Styčná lepená plocha mezi hlavní a závěrem se mi jevila jako nedostatečná.

 

     Rám sedačky jsem vyrobil spájením a vytvarováním měděných drátků. Aby nedošlo na tak malé vzdálenosti k přenosu tepla a tím k odpájení předchozích spojů, používal jsem k odvodu tepla mezi spoji hliníkové pinetky. Vnitřek sedáku a opěrky jsem vyplnil neslepenými vrstvami měkkého papíru a v konečné fázi jsem je pomocí navlhčených prstů tlakem vytvaroval podle daného profilu.

Na závěr jsem již jen slepoval jednotlivé bloky do celku. Na konec jsem přilepil štít střelce a štít vlastního kanónu. U štítu kanónu jsem spojovací tyč (č. 178) a táhla (č. 189) vyztužil v celé jejich ose železným drátkem. Všechny bílé plochy vzniklé při vyřezávání dílů jsem natřel temperovými barvami v odpovídajícím barevném odstínu. Zde je třeba si dát pozor na to, že po namíchání barvy temper zesvětlají a také při nanášení barev je  třeba vše provádět jen špičkou štětce.

 

Závěrem bych uvedl několik mých názorů a zkušeností.

     Model je svým charakterem určen zkušenějším modelářům. Ale přesto si dovolím tvrdit, že k dobrému výsledku dospěje každý  trochu zručnější modelář s dostatečnou trpělivostí. Stavba je náročná na přesnost, trpělivost a čas. Stavba modelu mi zabrala všechny večery po dobu tří týdnů.

 

     Všechny díly vystřihovánky jsou buď přesné a dohromady dobře lícují, nebo mírně větší - je tedy třeba je zkrátit na příslušnou požadovanou velikost. Některé kruhové části malých průměrů jsem vysekával válcovými výsečníky. Většinu dílů jsem vyřezával podle hrany ocelového příložníku. Nůžky jsem, s ohledem na vznik deformací v okolí střihu, téměř nepoužil.
     Při použití kvalitních lepidel je zaručena dostatečná tuhost a pevnost celého modelu, přestože na mnoha místech je styčná plocha minimální. Na podlepení jsem použil kontaktní lepidlo ve spreji, na větší plochy disperzní lepidlo s dobou tuhnutí do pěti minut a na exponované malé plochy sekundové lepidlo s injekční jehlou o vnitřním průměru cca 0,3 mm. Nikde jsem nedoplňoval chlopně. Použité měřítko 1:16 je sice nestandardní (alespoň zatím, pokud mohu soudit z výrobního programu firmy KoBo), ale umožňuje vypracovat model do největších detailů, a to bez použití nějakých speciálních nástrojů.

 

A zde je několik mých poznámek k vystřihovánce:


autor si mohl dát více práce s poskládáním jednotlivých dílů na archy tak,  aby se lépe vystřihovaly (v rovině)

u některých trubiček - byť je naznačeno podlepení -  jsem je nepodlepoval, protože by se špatně zpracovaly,

naopak některé díly jsem podlepil,  byť to uvedeno nebylo,

některé drobné trubičky jsem pro jednoduchost nahradil drátkem,

u některých dílů na stočení je dobré vše vyzkoušet, protože některé díly jsou na obvod a některé se rolují do určeného průměru,

některé díly nemají naznačeno červeným proškrtnutím odstranění vnitřku,

občas je problém s číslováním dílů, například podle logického seskládání by chtělo některá čísla otočit,

přilepení kanonu jsem provedl tím že jsem hlaveň prodloužil asi o 3 mm a zapustil - jednak se zlepšilo usazení a za druhé se vytvořil pevnější spoj,

bylo by dobré, kdyby u rámu sedačky byla napsaná potřebná délka rozvinutého tvaru - ulehčilo by to práci

u sedačky asi chybí šroub nebo matice, aby sedačku udržela v nastavené poloze -tomu odpovídá i vybrání na rámu.

 

Myslím si, že kvalita stavebnice převyšuje danou cenovou hladinu.  Model vyhlíží velmi realisticky, jen "vystřelit".

Přeji všem, kdo se pustí do stavby papírového modelu German Flak 38 2 cm, mnoho úspěchů a radosti z dokončeného díla. A těším se na další nový model od firmy KoBo.

 

Ing. Zdeněk  Krejča